naše cesty po světě - Zdeněk a Iva

1 den 5.7. 2012 odjezd v 1 hod. ráno z Prahy, příjezd do Gentu po dvanácté, ubytování u Péťi,  prohlídka města

2 den. 6.7.2012 celodenní prohlídka měta Bruggy

3. den 7.7.2012 celodenní prohlídka města Antverpy na kole, večerní prohlídka Gentu

4. den 8.7.2012 celodenní prohlídka hlavního města Brusel

5.den 9.7. 2012 celodenní výlet do městečka Knokke a místní přírodní rezervace Zwin na kole včetně zastávky na vykoupání

6. den 10.7.2012 celodenní výlet do Bruselu -atomium a další památky města

7.den 11.7.2012 odjezd z Gentu, návštěva měst LIege(Lutych), Maastricht , příjezd do Cách v Německu. V Cáchách večer ubytování a večerní prohlídka města

8. den 12.7.2012 odjezd do Ardén, zde výlet okolo řeky Ambléve - návštěva jeskyní Remouchamps, vodopády a zábavní park v Coo,, městečko Durbuy s parkem des Topiaires - tvarované keře do různých tvarů - krokodýli, ptáci atd., večer příjezd do městečka Bouillon - ubytování

9.den 13.7.2012 raní prohlídka města a místního hradu, přejezd do Luxemburska - odpolední prohlídka města a muzeí ubytování ve vesničce Berdorf

10.den 14.7.2012 pokračování prohlídky hlavního města, odpoledne procházka po malém lucemburském Švýcarsku -skalní útvary

11.den 15.7.2012 ráno další procházka po skalách, odjezd domů, zastávka a prohlídka městečka Heidelberg v Německu

Krátké shrnutí našeho putování

1.den(čtvrtek 5.7.2012) - Na cestu do Belgie se vydáváme nakonec něco po jedné hodině v noci. Vzhledem ke dvěma státním svátkům jsme se rozhodli pro 11 denní výlet, na který stačí jen pět dní dovolené.  Zavazadel je hodně, ale naštěstí do Octávky se vše vejde, včetně dvou tašek pro Péťu. Čeká nás dle navigace 960 km cesty do Gentu přes Německo. Cesta ubíhá dobře, ale ráno se začíná v Německu obloha hodně mračit. Za chvilku je tu silná bouřka a tak chvílemi musíme snížit naší rychlost i pod 80 km/hod. Nejdříve na chvilku zastavuji na parkovišti, ale nakonec se říkáme, že bude lepší bouřce ujet. To nám však trvá více než hodinu. Pak se již počasí umoudřuje a přestává pršet. Zbytek cesty je v pohodě, jen před Gentem u pumpy zjišťuji, že nám nesvítí pravé tlumené světlo, což mi signalizuje kontrolka na palubní desce. Její výměnu necháváme až na další dny. Před dvanáctou nás již vítá Gent, kde nás zdrží menší zácpa. Péťa nás již netrpělivě vyhlíží, protože by se měla vrátit do práce, z které si odskočila na polední pauza. Parkujeme přímo pod oknem jejich pronajatého bytu a vykládáme zavazadla. Jsme moc rádi, že naše cesta je už za námi. Chvíli relaxujeme a já jedu odstavit auto na odstavné parkoviště za město. Od bytu je vzdáleno čtvrthodinku pěšky a platí se jen 3 EUR za 24 hodin, o víkendu a svátcích je zdarma. Nechci riskovat případné odtažení auta z parkoviště před pronajatým bytem a čtvrthodinová procházka k autu určitě neuškodí. Pomalu vyrážíme prozkoumat město a jsme mile překvapeni jeho krásou. Jestli budou všechny města tak pěkná a pohodová, tak se máme na co těšit. Zejména jeho historické centrum stojí za to. Touláme se jeho uličkami, zastavíme se na prohlídku místního hradu, nějaké to pivko (v Belgii je o dost silnější než i nás a na jeho chuť si musí člověk zvyknout). Kolem šesté jsme už docela znaveni a rádi se vracíme do našeho nového příbytku. Přeci jen se noční jízda trochu projevuje. Přesto ale večer trávíme povídáním, vždyť jsme se přes  4 měsíce osobně neviděli. Kolem jedenácté odpadám a oči se mi zavírají.

2.den(pátek 6.7.2012) - Dnes nás čeká výlet do padesát km vzdálených Brugg. Protože Péťa ještě musí naposledy do práce, absolvujeme tento výlet naposledy sami, od soboty má již 14 dnů dovolenou. Stáváme trochu později a pro auto vyrážíme až před desátou. Na parkovišti ještě měníme světlo a tak do Brugg dorážíme až před půl dvanáctou. Bruggy patří k nejvíce navštěvovanějším městům v Belgii. Už při hledání parkování máme problém najít volné místo. Nevidím, žádné podzemní parkoviště a tak parkuji u chodníku, kde je parkování omezeno jen na 2 hodiny. Bude to znamenat se k autu vrátit a parkování si prodloužit. Město je protkáno mnoha kilometry kanálů a jezdí zde spoustu lodiček, které lákají turisty. Ani my neodoláme, už se projíždíme a okukujeme jednotlivé památky a místní domky z paluby lodě. Projížďka lodí je pro nás jednou z atrakcí, která nikdy nezklame. Trvá přes 30 minut a pak se vydáváme k místní zvonici z které by měl být pěkný výhled na celé město. Po druhé hodině se zastavujeme na oběd v pizzerii a já běžím prodloužit parkování. Ještě obcházíme nejdůležitější památky města a pak spěcháme pro auto a vracíme se do Gentu. V šest hodin jdeme K Pétě do práce, kde se máme setkat s jejím šéfem. Nakonec dorážíme o trochu později a protože je pátek, naše návštěva je jen krátká. Pár zdvořilostních frází, předání dárků z Prahy (piva + kalendář) a už si to směřujeme zpět do našeho nového obydlí. Iva s dětmi ještě na noc vyrážejí na pivo, já raději dospávám svůj spánkový deficit. Noční procházku si užiji až v příště.

3.den(sobota 7.7.2012) - Dnešní den patří dalšímu krásnému městu Belgie a to Antwerpám. Velkou výhodou Gentu je jeho poloha a blízká vzdálenost do mnoha zajímavých měst. Lépe si asi Péťa nemohla vybrat, do Brugg, Antwerp a Bruselu, to není dál než 50 km. V Antwerpách je kousek od centra velké odstavné parkoviště, kde lze bez problémů bezplatně zaparkovat. Do centra z parkoviště je to jen asi kilometr. Protože se Pěťa chystá věnovat hlavně nákupům, tak se odděluji a jdu hledat půjčovnu kol (na den za 13 EUR). Jak se dozvídám v informacích, jedna je hned vedle Central station na náměstí v podchodu. Na nádraží  je rovněž možno zakoupit Antwerpen card (na 48 a 72 hodin  za 24 a 34 EUR) - platí do všech muzeí a nezahrnuje dopravu. To mi samozřejmě vyhovuje, protože k dopravě chci využít kola jako většina ostatních obyvatel a turistů. Jaký rozdíl oproti Bruselu, kde člověka na kole skoro neuvidíte. Počasí nám zatím přeje a tak lze k mé radosti kola bez problémů využít. Během své projížďky zavítám do několika muzeí. Kolo se opravdu hodí, protože některá jsou dál od centra a pěšky by to bylo daleko. Asi nejlepší bylo novější muzeum Museum aan de Stroom, odkud je krásný výhled na celé město a Museum Plantin - Moretus s nejstarší tiskárnou v Evropě (památka UNESCO). Ještě chci navštívit muzeum Red Star Line Museum, které mi doporučila Péťa. Již v muzeu aan de Stroom se dozvídám, že je v přestavbě. Přesto se chci podívat jak rekonstrukce probíhá a v jakém je stádiu (trošku profesionální deformace)  Trošku bloudím, ale po delším hledání dle mapy nacházím staveniště a rozestavěnou budovu. Termín dokončení je polovina roku 2013 a podle  stupně rozestavěnosti budou mít co dělat termín stihnout. Je to podobné jako u nás, ani pořádek na stavbě mi nepřipadá zrovna vzorový. Ke konci dne mne chytne menší sprška, ale s deštěm se musí v Belgii počítat. I když vypadá, že bude hezky, během chvilky se zatáhne a už prší. Naštěstí většinou neprší dlouho, vítr mraky rozežene a zase se můžou poznávat zdejší zajímavosti. Kolem šesté se všichni potkáváme u auta a vracíme se do Gentu. Tentokrát návštěvu hospody vynecháváme všichni, protože den byl vyčerpávající a zítra nás čeká Brusel.

4.den(neděle 8.7.2012) – A je před námi návštěva hlavního města. Dáváme snídani a kolem desáté vyrážím pro auto. Počasí zase nic moc, vypadá ta jako obvykle na nějakou tu přeháňku. Pomalu si musíme zvyknout, že V Belgii si asi moc sluníčka neužijeme. Asi za hodinku jsme v centru Bruselu a tady je to s parkováním horší. Musí se využít podzemních garáží, kde se cena pohybuje kolem 1,5 - 2 EUR za hodinu. Alespoň, že doba není omezena a nemusím ji pravidelně docházet prodlužovat. Bohužel hned při výstupu z auta zjišťuji, že nemám batoh s foťákem a kamerou. Běžel jsem kvůli dešti pro auto samozřejmě bez batohu a později se na něj nějak pozapomnělo. Péťa mi alespoň půjčuje svůj foťák a tak o nějakou tu fotografii nepřijdu. Do centra na hlavní světoznámé náměstí je jen kousek a množství turistů dokazuje, že patří k nejnavštěvovanějším zdejším památkám. Opět si zakupuji kartu, tentokrát zahrnující jen některé vybrané památky a bezplatnou dopravu (na 24 hod. za 28 EUR). Po společné návštěvě náměstí se rozdělujeme a já vyrážím po muzeích. Situaci mám trochu zkomplikovanou tím, že mi chybí můj oblíbený průvodce od nakladatelství Ikar. Ještě,že jsem v infocentru zakoupil mapu a tak se hledá trošku lépe. Vybírám si pár zajímavých muzeí   a samozřejmě chci vidět i hlavní památky města. Jen Automium necháme na úterý, protože přeci jen je město docela velké a i přesto, že využívám místní metro, nějaký čas cesta z jednoho muzea či památky na druhou zabere. Nejzajímavější pro mne byla návštěva galerie s obrazy známého surrealisty René Magritta a  také jeho domu kde strávil se svou ženou asi 24 let svého života. Tento dům se nachází až na okraji města a není úplně jednoduché ho najít. Lepší je vystoupit na stanici metra Belgicaodkud je k muzeu cesta značena. Já jsem vystoupil na druhé stanici Pannenhuis a přesto, že jsem se snažil doptat na cestu, tak se mi muzeum nepodařilo najít. Musel jsem  tedy zvolit cestu z druhé stanici uvedené v příručce ke kartě. Od metra to bylo docela daleko a zpět jsem jel dvě stanice tramvají. Dům je vlastně částečně muzeum s mnoha předměty a obrazy vztahujícími se k tomuto malíři a rovněž je dobře vidět jak se žilo v Bruselu na začátku 20 století. Protože jsem nestihnul všechny věci, které jsem zde chtěl vidět, určitě se v úterý do Bruselu vrátím. Po návratu do Gentu se tentokrát  konečně i já vydávám  na večerní procházku. Naštěstí neprší a pohledy na stmívající se město jsou úžasné, Péťa nás provádí okolo nejhezčích památek a domů (je vidět, že už tu je skoro domácí) a vše je  znásobeno návštěvou zahradní restaurace, kde si dáváme místní pivko a je odtud krásný výhled na město. Ještě se stavujeme v hospodě, kde byly Iva s dětmi předevčírem a Zdenda zde zapomněl deštník. Kupodivu jej číšník po delším hledání vytahuje z pod pultu a tak i z tohoto důvodu končí náš další den ve velké pohodě.  Večerní prohlídku města určitě doporučuji !

5.den(pondělí 9.7.2012) - K velké radosti Ivy dnes větší města vynecháme a naším cílem je malé městečko Knokke a národní park  Zwin. Podle informací načerpaných z  knihy a od Pétiných kamarádů by měla patřit tato lokalita k nejlepším přírodním místům této části Belgie ( Západní Flandry ).  Městečko leží u moře a tak možná dojde i na koupání. Důležitým předpokladem úspěšného výletu je dobré počasí. Snad budeme mít štěstí. Pár mraků se honí po obloze, ale celkově to vypadá moc dobře. Slunko občas vykukuje z mraků a na déšť to zatím nevypadá. Knokke leží asi 25 km za Bruggami a většinou se jede po dálnici. Až konec cesty jedeme po menší, hezké silnici. Vůbec lze říci, že místní silniční síť je na výborné úrovni. Určitě se máme co učit. Bohužel se opět nevyhneme hledání a vyptávání na cestu, než najdeme to správné místo k zaparkování a zapůjčení kol. Jsme na začátku promenády, která vede podél moře a kolem je spousta obchůdků, restaurací a hotelů. Půjčovna kol je hned kousek od parkoviště (4 - 6 hodin stojí 13 EUR za jedno kolo) a tak za chvíli si to už uháníme po promenádě. Naší první zastávkou je naše oblíbené infocentrum, kde získáváme pár informací a mapku oblasti. Je v samém centru městečka a tak zde kola necháváme zaparkovaná a vyrážíme po obchodech a hlavně najít nějakou dobrou restauraci. Nakonec zakotvíme v menší restauraci v pasáži a objednáváme si jídlo a místní pivko. Tentokrát mohu i já, protože cesta autem mi čeká až v podvečer. Číšník je dost neochotný a tak mu k mému překvapení děti zabavují (ukradnou) na památku pěknou sklenici se značkou místního piva. Naštěstí byl číšník zrovna v restauraci a tak je neviděl. Ještě se ohlížíme, zda za námi nevyběhne a raději přidáváme do chůze. Vracíme se na kola a pokračujeme dál podél moře až k NP. V parku je i možno navštívit za poplatek oplocenou rezervaci  s místní flórou. Je to ale spíše malá, nezajímavá  ZOO, kterých jsme už viděli spoustu. Dost vyhozené peníze, už se ale nedá nic dělat. Doporučuji tuto návštěvu vynechat, o nic nepřijdete a ještě ušetříte. Mnohem hezčí je projížďka po parku, kde je možno také pár ptáků spatřit a to v jejich přírodním prostředí. Celkem najedeme okolo 30 km, ale po rovině to není žádná velká porce. Cestou zpět se stavujeme u moře na koupání. Teplota mne mile překvapí, ale horší je čistota vody. Plavců ve vodě moc nevidím, ale pár se jich najde. Jsou docela vlny a tak si užívám jejich kolébání. Zbytek rodiny čeká na břehu, do vody se jim  nechce. Teď nás již čeká návrat, vrácení kol a cca. 75 km autem do Gentu. Počasí nám přálo a výlet se  vydařil. Příjemná alternativa k městům, která nás čekají zase zítra.

6.den(úterý 10.7.2012) - Jak jsem již psal, rozhodl jsem se strávit v Bruselu ještě jednou celý den. Protože jsem z rodiny jediný, tak to nakonec řešíme následovně : já pojedu hned ráno vlakem a ostatní přijedou až odpoledne autem přímo k Atomiu. Zdenda si přispí, holky se projdou po Gentu včetně projížďky loďkou a já si užiju Brussel. Vlak mi jede něco před osmou a k němu se dopravuji tramvají. Cesta vlakem trvá něco přes půl hodinky a stojí 7,5 EUR (jednosměrná). Bohužel počasí moc nepřeje a celou cestu prší. Ani po příjezdu to nevypadá o moc lépe. Není to zrovna slejvák, ale deštník je nezbytný. Dnes již kartu nemám a tak si v metru kupuji celodenní jízdenku na MHD za 6 EUR. I vzhledem k počasí je to asi nejlepší řešení. Ještě skoro celé dopoledne prší, ale přesto pokračuji v procházce okolo nejvýznačnějších památek. Nevynechám ani Evropský parlament, ale dovnitř se nedostanu. Individuální návštěvy parlamentu jsou až od dvou hodin a mně se čekat nechce. K organizované výpravě se přidat nedá, protože počty turistů si delegáti kontrolují. No což dělat, snad jsem o mnoho nepřišel. Přestává pršet a tak jedu do centra navštívit čůrajícího chlapečku, kterého jsem minule vynechal. Soška je to docela malinká a prý je většinou oblečena v nějakém oblečku. Já ji ale vidím nahatou, asi ji zapomněli dnes obléci.  Před srazem u atomia ještě jedu na okraj města do domu - muzea  Horta   . I tento objekt stojí za návštěvu ( vstupné 7 EUR).

Jelikož čas pokročil a blíží se čtvrtá hodina pokračuji metrem k automiu. Chvíli čekám než dorazí zbytek rodiny a začíná zase trochu poprchávat. Zatím si fotím a prohlížím atomium zvenku. Jedná se určitě o zajímavou stavbu, která je pro Brusel něco jako Eifelovka pro Paříž. Něco počtvrté se setkáváme na parkovišti a já jdu koupit vstupenky. Je možno si zakoupit i kombinovanou vstupenku na atomium a MiniEurope, ale protože jsme miniatury navštívili již v několika městech, tak je pro tentokrát vynecháváme. Výtahem vyjíždíme až do nejvyšší koule, kde je vyhlídková plošina výhledem na město. Schodištěm se dá dostat ještě výše do luxusní restaurace. Tam jen nahlížíme a vracíme se dolů. Poté co se vynadíváme na město z výšky, tak se vracíme výtahem opět dolů, ale naše cesta ještě nekončí. Do dvou níže posazených koulí se tentokrát vyvážíme pojízdnými schody a částečně pěšky. Uvnitř jsou expozice s různými tématy: výstavba atomia, známé osobnosti u Atomia, EXPO a enviroment. Vše podbarvují barevné efekty a stylový nábytek ze šedesátých let. Určitě nelitujeme peněz a času vložených do této návštěvy, která pařila k tomu nejlepšímu co je možné v Bruselu vidět. Po návratu do Gentu se balíme, protože zítra jej opouštíme a čeká nás 5 denní postupná cesta domů s několika zajímavými zastávkami.

7.den(středa 11.7.2012) Ráno stáváme dříve, čeká nás  200 km a zastávky ve 3 městech : Lutych (Liege), Maastricht a Cáchy. Loučíme se s Gentem, kde se nám moc líbilo a jedeme až k hranicím mezi Belgií, Nizozemskem a Německem. Před Lutychem  prší, ale když dojíždíme do města, vykoukne na nás i sluníčko. Přesto nás návštěva tohoto města moc nenadchla. Obyčejné město s několika památkami v centru. Nic převratného. Dáváme kafe a pokračujeme do Maastrichtu. Hned je vidět, že se jedná o zajímavější a navštěvovanější město. Oproti Lutychu je tu mnohem více turistů a město na nás působí přívětivě. V centru trávíme přes dvě hodiny a asi největší zajímavostí je prý nejhezčí knihkupectví na světě, které je přímo součástí kostela. To byl spolu s muzeem moderního umění hlavní důvod, proč chtěla Péťa Maastricht. Náš další cíl cesty je jasný, na okraji města ležící muzeum moderního umění. Návštěvu si zpestříme  chybným zaparkováním. Spletu si závoru a místo na parkoviště muzea vjíždím na vedlejší, které patří městské správě. Nakonec ale ušetříme, protože zde se neplatí a po Pétině rozmluvě s obsluhou parkoviště se nám závora bezplatně otevírá. Já s Péťou jsme strávili v muzeu necelou hodinku a Iva se Zdendou šli raději do restaurace na pivo. Prý je již muzeí příliš. Hotel jsem zarezervoval v německých Cáchách. Je až na okraji města a tak na večerní procházku centrem se musíme dopravit autem.  Péťa si chce hlavně uložit uspořené EURA na svůj německý účet. U Deutche Bank je možno uložit hotovost bez poplatku jen na území Německa. Sice má trošku strach aby jí bankomat peníze nespolknul a nevydal potvrzení. Naštěstí je vše bez problémů. Otevře se schránka, do ní se uloží peníze, zavře se a po chvíli chroustání vydá bankomat potvrzení o úložce. Jako jsou v Bruselu vyhlášené pralinky, tak V Cáchách je to místní perníček. Je tedy jasné co bude naším dárkem. Vzhledem k již pozdní hodině musíme nákup odložit na zítřejší ráno, stejně jako návštěvu místní katedrály.

8.den(čtvrtek 12.7.2012) Dopoledne trávíme ještě v Cáchách naším obvyklým programem : nákup suvenýrů, památky a dobré kafčo se zákuskem. Máme štěstí, že velký slejvák nás zastihne zrovna v kavárně. Jak rychle přišel, tak i odešel. Vyčasilo se a můžeme pokračovat v našem putování. Teď máme v plánu okolí řeky Ambléve. Největším lákadlem v této oblasti jsou jeskyně Remouchamps a součástí prohlídky má být i nejdelší jeskynní projížďka loďkou v Evropě. Bohužel vstupenky dostáváme až na druhou hodinu a tak máme dvě hodiny volno. Náplň volna je jasná, občerstvení. Kousek je pěkná restauračka a tak není co řešit.  Už jsme v jeskyni. Začátek nás až tak nenadchnul (průvodce mluví dlouho a pouze francouzky a holandsky), ale projížďka loďkou je úžasná. Máme štěstí na vzorné spolucestující, kteří jsou potichu a tak je to všechno ještě víc tajuplnější, někdy se musíme hodně sehnout abychom si nenarazili hlavu o skálu. Jsme rádi, že jsme nevyfasovali do lodě Arabáše, kteří jsou hrozně hluční a jejich tu spousta. Opravdu asi Evropu za chvíli zahltí. Po krásném zážitku zajíždíme ke zdejším vodopádům Coo, kde je k našemu překvapení velký zábavný park pro děti a dospělé. Atrakcí mnoho a lidí ještě více. Nakonec si říkáme, že bychom mohli zkusit kolotoč, který vystoupá do slušné výšky a asi z něj bude pěkný rozhled. Platíme tedy 20 EUR, ale projížďka nám přijde hodně krátká za ty peníze.  Lidí už máme dost a tak rychle park opouštíme a jedeme dál. Chceme navštívit malé městečko Durbuy  , kde je hlavní atrakcí park des Topiares s různými postavičkami a zvířátky vytvořených z tvarovaných keřů. Je po šesté a tak je již zavřeno. Na nás si ale nepřijdou. Nacházíme cestičku, která nad zavádí nad park a odtud je bezvadný výhled do parku. Všechno je jak na dlani. Jsme docela překvapeni co všechno lze z keřů vytvarovat. Zase další pěkný zážitek a teď již rychle do Boullionu. Hotel je přímo na náměstí, ale zrovna tu probíhá menší rekonstrukce a u přímo u hotelu nelze parkovat. Okružní jízdou se dostaneme do jedné z bočních uliček, kde zaparkovat již není žádný problém. Protože dost prší, návštěvu hradu necháme na ráno a večer již zajdeme jen na jednou pivko do restaurace hned naproti našemu hotelu. Zítra již opouštíme Belgii a čeká nás další dosud nenavštívená země, Lucembursko.

9.den (pátek 13.7.2012) Protože ani ráno nepřestalo pršet, měníme naše plány. Původně jsme chtěli prozkoumat okolí řeky  Semois, ale vzhledem k silnému dešti to vzdáváme. Ještě v dešti vyšplháme k místnímu hradu (dovnitř nakonec nejdeme) a rychle pryč z této deštivé oblasti. Snad  bude v Lucembursku lépe. Po poledni přijíždíme do hlavního města a počasí stále nic moc. Sice už tolik neprší, ale do slunečného dne je daleko. První naše cesta vede do infocentra, kde si opět kupuji kartu na návštěvu všech místních muzeí. Je levná, jen 9 EUR s platností na 3 dny. Studenti mají dokonce vstupy zdarma. To je něco pro nás s Péťou. Iva se Zdendou už tak nadšeni nejsou. Společně jdeme jen na oběd do italské restaurace a pak se naše cesty rozdělují. My míříme vstříc muzeím. Dnes zvládneme muzea v centru a na zítřek si necháme muzea na okraji města . Zejména muzeum historie města Luxembourg stojí za vidění.  Jde zde o propojení staré budovy s novou, čímž vzniká velmi zajímavá dispozice. A jako třešnička na dortu je zde i největší osobní výtah v Evropě. Když jsme do něj vstoupili, tak jsme se spíš domnívali, že jsme ve větší prosklené místnosti. A to ještě je z výtahu krásný výhled na celé město z různých výšek. V pět večer máme všichni sraz v podzemních garážích, kde parkujeme. I v Luxembourgu jsou podzemní garáže jedinou možností k parkování. Teď nás čeká 30 km do vesničky Berdorf v tak zvaném. Lucemburském Švýcarsku. Cesta nám trvá skoro hodinu, protože zejména skrz městečka je místy velká zácpa. Hotel leží v hezkém prostředí až na samém kraji vesnice. Bylo by to zde pěkné prostředí na vyjížďky na kole, které si zde můžete i vypůjčit. To však tentokrát v plánu nemáme a chceme se spíše podívat do pískovcových skal. Trochu v šoku jsme z pokojů, kam nás obsluha hotelu zavedla. V takovém přepychu jsme už dlouho nebydleli. Obrovské pokoje se zimní zahradou a veškerým komfortem. Raději se jdeme zeptat, zda se nejedná o chybu. Původně jsme si objednali malé dvoulůžkové pokoje bez možnosti přistýlky. Do našich pokojů by se vešlo nejméně 5 lidí. Číšník nám vysvětluje, že hotel je plně obsazen a že jiné pokoje nejsou k dispozici. Cena ale  zůstane pro nás stejná, jako máme uvedenou na voucheru (70 EUR za pokoj a noc se snídaní). Dalším milým překvapení je krytý bazén jehož délka je snad až 25 m. Na hotelový bazén až neskutečný luxus. Večeříme z vlastních zdrojů, v hotelu chtějí za večeři 35 EUR za osobu. Na závěr dne dáme ještě malou procházku po okolí a hurá spát.

10.den (sobota 14.7.2012) Po přepychové snídani se zase rozdělujeme, my s Péťou jedem na muzea a Iva se Zdendou si budou užívat bazénu. I když máme navigaci, tak nám chvíli trvá muzeum najít. Je jen kousíček od nových budov, které zde byly nedávno postaveny pro Evropskou unii. Otevírají až v 11 hodin a tak jsme tu vlastně na čas. Péťa je z muzea nadšená, vše důkladně prohlíží a nechá si podrobně vysvětlit. Některé exponáty zde můžete důkladně očichat i ohmatat. Hned vedle je muzeum vztahující se ke zdejším hradbám s podzemní chodbou dlouhou přes 300 metrů. Probíhají zde nějaké oslavy, lidé v dobových kostýmech, hudba a občerstvení. Za průchod podzemím dostává každý žeton na jeden nápoj zadarmo. Ještě se znovu vracíme do centra kde máme poslední muzeum a pak již spěcháme zpět, čeká nás procházka po skalách. Na hotelu si bereme mapku s nejhezčími místy zdejších skal. Času už není mnoho a tak volíme dopravu autem a vždy krátkou procházku k danému místu. Někdy není úplně snadné najít tu správnou stezku. Konstatujeme, že naše značení cest je mnohem lepší a alespoň v něčem jsme jedni z nejlepších v Evropě. Na závěr dne se stavujeme v příhraničním městečku Echternach, přejíždíme hranici do Německa a jdeme  na večeři. Přeci jen tu je trošku levněji.

11.den (15.7.2012) A je tu závěr. Hned ráno po snídani se ještě vracíme do skal na poslední doposud námi neprozkoumaná místa. Zdejší oblast není špatná, ale podobné lokality najdeme i Česku a možná i hezčí. Před polednem již zahajujeme cestu domů. Naší poslední zastávkou bude jedno z nejhezčích měst v Německu Heidelberg. Je neděle odpoledne, svítí sluníčko a všude mraky turistů. Přesto je zde krásně a toto město můžu jen doporučit. Parkujeme v podzemí hned vedle univerzity kde je možno vidět i bývalé studentské vězení a krásnou původní aulu. Po procházce po centru města a vydatném obědu s místními specialitami stoupáme na hrad (lze využít i služeb lanovky). Zase nás čekají krásné hradní prostory a zejména výhled na město a starobylý most. Obloha se začíná kabonit, bouřka se blíží. Scházíme z vršku do centra a zaplouváme do pěkné cukrárny. Zde si objednáváme obrovské kafe se zmrzlinou a pak za velkého deště běžíme rychle do auta. Teď už jen 500 km a budeme doma. Byla to na léto netypická dovolená, ale zejména příznivci měst a památek určitě tato lokalita nezklame stejně jako nás.

Zhodnocení výletu do Belgie a Lucemburska ve zkratce:

 Pozitivní stránky :

- dostupnost autem - celá cesta po dálnici - Praha - Gent 960 km, Luxembourg - Praha- 730 km

- výborná infrastruktura (bezplatné dálnice) a krátké vzdálenosti mezi jednotlivými městy, zejména na severu

- milí lidé s většinou dobrou znalostí angličtiny a dalších jazyků

- zajímavá historická města s mnoha památkami

- mnoho zajímavých jeskyní v oblasti Ardén

- ve většině měst bezproblémové zapůjčení kol (13-15 EUR za den) - nevhodné v Bruselu, zde je lepší využít MHD (celodenní jízdenka 6 EUR na den)

- měna - EURO

- přechod přes hranice bez celní kontroly

Negativní stránky :

- vyšší ceny v restauracích a hotelech

- trochu nudná krajina  kolem Bruselu, Antwerp a Gentu

- v některých městech dražší parkování (Bruggy, Brussel a Luxembourg)

- studenější a poměrně špinavé moře ( ne zrovna lokalita pro milovníky koupání)

- deštivé počasí a ne zrovna nejvyšší teploty