naše cesty po světě - Zdeněk a Iva

6 den  (18.8.2011)  výlet do Cagnes, St. Paul-de-Vence a Cannes

 Dnešek bychom rádi věnovali menším městečkům a na závěr se chceme podívat do slavného Cannes. První naše cesta vede do Cagnes sur Mer kde je dům, který v roce 1908 postavil slavný malíř Renoir . Strávil tu svých posledních 12 let svého života. Dnes je z něho muzeum a my můžeme navštívit jeho dva ateliéry včetně některých prací. Okolo domu je hezká zahrada s mnoha olivovníky a citrusy. Druhou částí je městečka je středověká vesnička Haut de Cagnes. Chvilku opět bloudíme, až se vyšplháme strmým kopcem k parkovišti kde se zrovna uvolnilo jedno místo. Starobylou vesničku zakončuje feudální zámek jehož součástí je muzeum moderního umění. Péťa tak může zavzpomínat na minulé období, kdy ji ani jedno takové muzeum nemohlo uniknout. Z cimbuří je výhled na celé okolí. Strávili jsme tu pěknou hodinku a teď se budeme snažit dostat zpátky k našemu autu. Bohužel jsme trochu sešli ze správné cesty a dostali se příliš dolů a tak to máme k autu docela daleko. Běžím napřed  a chci pro ostatní přijet autem, aby nemuseli absolvovat celou cestu. Silnice je však jednosměrná  a tak nakonec najedu více než 10 km než se opět shledáme u místního marketu. Kupujeme zde občerstvení a vyrážíme do druhého městečka St. Paul de Vence. je zde prý pozoruhodná sbírka moderního umění Fondation Maeght, kterou ale nakonec vynecháme a to parkujeme kousek skoro přímo u ní. Nejdříve jdeme prozkoumat staré město kam je to asi jeden kilometr. Já cestu absolvuji dvakrát , protože se vracím pro v autě zapomenutou peněženku. Za hradbami je spousta malých obchůdků, galerií, ateliérů a tak tu brouzdáme docela dlouho. Je vedro a tak nakonec už na galerii nikdo nemá chuť, i když podle průvodce patří k tomu nejlepšímu co lze v Provence z umění navštívit. A tak pokračujeme kouzelnou krajinou k malým vodopádům u Gorges du Loup. Po prohlídce si dáváme výbornou palačinku s banánem a čokoládou a teď do Cannes. Nejdříve nás čeká koupání a pak jdeme hledat slavný červený koberec z filmového festivalu. Procházíme přístavem, kde si prohlížíme neuvěřitelně komfortní jachty  s obrovskými koženými sedacími soupravami, kde všichni popíjejí šampaňské a ukazují : "My na to máme". Protože fimový festival skončil již před časem, je koberec  špinavý, ale lidem, kteří se chtějí zvěčnit na tomto místě to samozřejmě vůbec nevadí. Pomalu musíme vystát frontu, abychom měli pěkné foto bez několika dalších sousedů. Prohlížíme luxusní butiky, které by koupí jedné položkyy zruinovaly celý náš denní rozpočet. Znovu se ukazuje, že Jižní Francie rozhodně není místem na nákupy pro české turisty a každodenní návštěvy restaurací. Ne, že by jich tu bylo málo, jen ty ceny kolem 15-20 Euro za jídlo jsou pro nás vysoké.My využíváme k nákupům jídla zejména velké supermarkety, ktde není problém koupit celé pečené kuře za asi 8 EURO. Do Nice přijíždíme až po deváté a tak již zůstáváme na hotelu a Ruskou katedrálu necháme až na ráno.

Náklady : vstupné muzea + vodopád 25 EURO, občerstvení, jídlo, pití 58 EURO, parkování 7 Euro, dárky 30 EURO, celkem 120 EURO

7 den  (19.8.2011)  města Fréjus, St. Tropéz a Hyéres

Včera jsme již návštěvu Ruské katedály St. Nicolas a tak hned ránovyrážím sám pěšky již po 7 hodině si ji prohlédnout. Dle mapy ny měla být vzdálena necelé 2 km. Asi během 20  minut stojím před ní, ale brána je ještě zavřená. Jak zjišťuji je otevřeno až od osmi  hodin a parkovat lze uvniř areálu.  Vracím se do hotelu a zastavíme se zde cestou až budeme opouštět Nice. Již je otevřeno, ale zrovna probíhá mše a tak se opět do vnitř nedostaneme,  mohou vstoupit místní věřící. Nám musí postačovat pouze pohled z venku. Teď nás čeká město Fréjus se svým dvěma římským amfitheátrem. Zaparkovat není problém a cedule nás bez problémů vedou k divadlu. Cestou objevujeme vinotéku, kde je možno koupit za cca. 1,5 Eura/l  víno do přinesených lahví. V autě máme dvě plastové skoro prázdné a tak vyměňujeme vodu za víno. Divadlo je v rekonstrukci, ale je přístupné.  Počasí je tu stále krásné a zejména v poledne je velké horko. Pomalu se vracíme přes město k autu a pokračujeme směrem k St. Tropéz. Nejdříve hledáme cestou nějaké příj´hodné místo k zastávce na jídlo a koupání. Projíždíme několik malých městeček podél pobřeží a nakonec se nám daří najít odpočívadll s dřevěnými stoly a lavičkami. A moře je hned pod námi. Stačí slézt pár metrů. Samozřejmě tu nejme sami, ale jeden volný stůl na nás čeká. Bereme z auta náš proviant a jako ostatní si připravujeme náš oběd. Zřejmě je tento způsob stravování ve zdejší oblasti velmi oblíbený. Po dobrém obědě se ještě jdeme osvěžit do moře. Je zde čisté a teplé. Asi hodinku relaxujeme, ale již na nás čeká slavné St. Tropéz. Místo na parkování není lehké najít a tak musíme zajet až na okraj města do podzemních garáží. Je vidět, že díky oblíbeným komediím je toto město stále velmi navštěvované. Procházíme po známé hlavní třídě podél  moře, kde se ve filmu odehrávalo  mnoho scén. Dost dlouho nám trvá najít bývalou policejní stanici. K našemu údivu je tato budova zcela opuštěná a zamčená. Moc nechápeme, proč zde nevyužijí zájmu turistů a nezbudují zde například malé muzeum. Turistů by zde určitě měli dost. Strávili jsme zde asi půl hodiny a za tuto dobu se zde pořád někdo fotil.Dali jsme si nějaké občerstvení, prošli pár ulic a už pokračujeme k našemu dnešnímu cíli, městečku Hyéres. Chvilku nám trvá než se nám podaří trefit přímo k hotelu. Bez větších problémů se ubytujeme v pěkném hotelu, kde strávíme dvě noci. Po  menší relaxaci a ubytování vyrážíme na večerní procházku a jídlo. Hned je vidět, že toto městečko slouží zejména rekreaci u moře. Všude je mnoho stánků a různých kýčovitých suvenýrů. Je krásný teplý večer a tak je procházka velmi příjemná. Zítra se chceme jet podívat do pohoří Maures a odpoledne se opět někde vykoupat. Jaký rozdíl oproti loňskému roku, kdy jsme na koupání vzhledem k chladnému počasí neměli žádné myšlenky.

8 den  (20.8.2011)  městečko Collobrieres, pohoří Maures, klášter De la Verne, koupání na Azurovém pobřeží

Náš původní plán navštívit blízké ostrovy jsme změnili a pojedeme do blízkého pohoří Maures. Jedná se o pahorkatinu s nadmořskou výškou cca. 800 metrů. Naše cesta vede po malých a úzkých cestách, kde není přiliš jednoduché se vyhýbat protijedoucím vozidlům. Vždy chvilku šplháme a pak zase následují průdké sjezdy. Během cesty se nám otevírá spousta krásných výhledů. Přijíždíme do vesnice Collobrieres, která byla dříve zámá tím, že patřila k prvnímu místu ve Francii,  kde se použilo ucpání lahví kuskem kůry (dnešního korku). Dnes se tu již spíše podniká s využitím jedlých kaštanů. Našli jsme tu speciální obchod, kde proměňují kaštany na zmrzlinu, marmeládu, nugát a různé pyré. Několik výrobků jsme ochutnali a i nakoupili jako suvenýry. Pravdou však je, že svou chutí nás až tak nezaujali. Zejména velké porce zmrzliny jsme měli problém sníst.Teď nás čeká dvanáct kilometrů k bývalé  zřícenině obrovského kláštera De la Verne z 12 století. Dojíždíme na poměrně velké parkovitě, které je skoro prázdné. Moc turistů na zdejší odlehlé místo nezavítá a přitom tato návštěva stojí opravdu za to. již cesta ke klášteru je moc pěkná a všude kolem nás jsou velké stromy jedlých kaštanů. Za chvilku již vidíme v dáli komlex kláštera, který byl v nedávné době skoro celý restaurován. Práce ale stále ještě nebyly  ukončeny. Kupujeme lístky a již se ponáříme do zdejší ponurejší atmosféry.   Určitě tomu přispívá, že do  některých místností se   mnoho denního světla nedostane. Říkáme si, že život zde určitě nebyl pro  mnichy příliš jednoduchý. Po tomto zážitku opět sjíždíme k azorovému pobřeží a hledáme příhodnou pláž. Ještě není mnoho hodin a tak není jednoduché najít místo k parkování. To se nám daří, ale po návratu k autu zjišťujeme, že nám při výjezdu vedlejší auto trochu odřelo zpětné zrcátko. Ještě, že máme plné pojištění (při vracení se na auto ani nikdo nepodíval). Po návratu do hotelu a malé relaxaci nás čekají druhé večerní toulky po Hyeres. Tentokrát zavítáme podél   moře až na úplný konec městečka. K večeři si dáváme pizu a unaveni před půlnocí uleháme. Zítra nás čeká přejezd do známého historického města Arles.

9 den  (21.8.2011)  přejezd do Arles - prohlídka města, park Camargue

Dnes nás čeká cesta do Arles, kde mají dobře zachovalou římskou arénu, která leží v samém centru města a jsou i zde další památky z antiky i středověku.. Od našeho hotelu je centrum vzdáleno jen pár stovek metrů. Kupujeme  kombinované vstupenky na vstup do 4 památek a vyrážíme na prohlídku. Asi po třech hodinách, kdy už jsme docela přehlceni památkami jdeme na malé občerstvení.