naše cesty po světě - Zdeněk a Iva

Tyto stránky chceme věnovat našim cestám za poznáním neznámých končin, zejména Jihovýchodní Asie a Evropy. Zároveň bude naší snahou ukázat, že i v padesáti letech se dá cestovat na vlastní pěst a mnohem levněji než při využití služeb českých cestovek. V uplynulých letech jsme tímto způsobem navštívili Thajsko, Malajsii, Singapur a Kambodžu. V březnu (2011)  jsme absolvovali 18 denní trip do Vietnamu a cestu podrobněji popisujeme na našich   stránkách. Dále jsme  navštívili  Španělsko ( Barcelona, Figueres atd.), Andorru (Zdeněk) a  s dětmi  v létě Provence a Lyon. Na podzim jsme cestovali po ČR - Mariánské Lázně a okolí, Šumava.

Pro  rok 2012 jsme nakonec naše plány totálně překopali. Pro tentokrát jsme Asii vypustili a cestovali pouze po Evropě.  Naše dcera odjela v únoru na rok pracovala v Belgii, a tak jsme se za ní podívali. Poprvé jsme ji navštívili v červenci a při zpáteční cestě zavítali i do Luxemburska. Já jsem ještě v červnu s babičkou zajel do Bavorska, Rakouska a Lichtenštejnska. První cestou v roce 2012 bylo v dubnu s Ivou   Portugalsko a  Madeira. Na podzim předchozího roku  jsme zakoupili letenky na duben (13-23)  s Tap Portugal z Mnichova do Lisabonu a po jeho prohlídce jsme přelétli na ostrov Madeira (EasyJet). Na poslední tři dny jsme se  vrátili do Lisabonu a projeli ještě pár blízkých měst.     V září pak proběhl 12 denní trip - Jižní Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a zpět přes Chorvatsko. Zápisky jsou již zpracovány - viz.  Balkán 2012. To bylo  vše kromě krátkých výletů po Česku, Polsku, Německu a předvánoční návštěvy Budapešti.

Ani v roce 2013 nám  Jihovýchodní Asie nevyšla. První naší  dovolenou jsme strávili v únoru v SAE a enklávě Ománu (2.2 - 11.2.2013). Letěli jsme z Prahy přes Řím (12 hodinová zastávka) do Abu Dhabi a zpět do Milana. Protože jsme v tomto  městě nebyli, tak jsme  tu přespali a domů letěli až večer s Easy Jetem. Poté jsme s Ivou  neodolali nabídce Ryanieru a zakoupili letenky z jejich nové destinace Norimberku do Cagliari na Sardinii (15.5  - 19.5). V červnu jsem absolvoval  s babičkou cestu do další evropské destinace a to na Maltu. Objevil jsem poměrně výhodné letenky  opět s irským Ryanierem z Krakova na Maltu. V září přišla na řadu druhá návštěva Balkánu autem. Zavítali jsme i do třech zbývajících balkánských zemí a to Kosova, Makedonie a Srbska. Hlavním cílem ale byla Albánie ( termín 7.9. - 18.9.2013) - deník již hotov. To bylo vše, kromě čtyř dní na Slovensku a dvou dvoudenních výletů do Německa.

V roce 2014 jsme bohužel museli z rodinných důvodů zrušit naší první cestu na jeden z Kanárských ostrovů -  Tenerife. První mou cestou se tak stala  Arménie a Náhorní Karabach  (s ČSA), země bývalého Sovětského Svazu. Byli  jsme zde s babičkou v červnu. Druhou a loni poslední větší cestou byla v měsíci srpnu Indonésie - ostrovy Jáva a Bali. Konečně nám to vyšlo a celá naše rodina si našla  čas na tuto výpravu. Letěli jsme tentokrát přímo z Prahy s Emirates přes Dubaj do Jakarty. Vše doplňují kratší výlety po Německu, Rakousku a Polsku spojené s odvozem našich dětí na letiště do sousedních zemí. Na podzim jsme ještě navštívili naše děti v Belgii s jednodenním výletem do Nizozemí.

Rok 2015 jsme zahájili výletem do Francie, Německa a opět Belgie. Hlavním důvodem této cesty byl návrat Zdendy zpět domů. Další naší cestou byla Srí Lanka v dubnu  a pobaltské republiky s babičkou v červenci. Poslední cestou byl čtyřdenní výlet do Německa a Portugalska.

V roce 2016 jsme zůstali věrni Evropě, v červnu jsme navštívili s Ivou Itálii a v červenci s babičkou Rumunsko, Moldávii a Bulharsko. V srpnu nás ještě čekala krátká čtyřdenní cesta do Belgie a Nizozemí za Péťou.

Rok 2017 jsme zahájili společným rodinným setkáním v Německu s návštěvou Strasburgu..Další dovolená byla v červenci s babičkou na Sicílii (let s Ryanair). V srpnu jsme s Ivou navštívili Gruzii, s návštěvou Svanetie.  Hned poté jsme byli na 4 dny u Péti v Londýně a projeli Jižní Anglii. Na závěr roku nás čekala  konečně  opět Asie a to Peking, Laos a Malajsie.

Rok 2018 jsme zahájili čtyřdenním výletem do italské Apúlie. Dále jsem navštívil   s babičkou  Uzbekistán a hlavní město Kazachstánu Astanu,  Výlet do Slovinska jsme museli zrušit a tak jsme absolvovali několik krátkých výletů po Čechách a Německu. V  říjnu jsem přidal další postsovětskou republiku a to Ukrajinu. Nakonec jsem letěl sám a strávil 4 dny v Kyjevě a Černobylu, Na závěr roku v listopadu jsme navštívili Filipíny. Konkrétně ostrovy Luzon, Siquijor a Bohol. Opět jsme letěli z Mnichova tentokrát s Kuwait airlines do Manily.

Rok 2019 jsme zahájili v dubnu s babičkou v Íránu , v květnu proběhla oslava narozenin u Péti v Belgii, v červenci loni zrušený výlet do |Slovinska a Itálie. Nakonec roku jsme absolvovali 2 týdny v Jihovýchodní Asii, tentokrát v Barmě a Thajsku.

Rok 2020 byl nakonec z důvodu Covidu na cestování velmi chudý. Museli jsme zrušit naše cesta do Indie a take do Jihoafrické republiky. Jediným tripem tak byla druhá cesta do Pobaltí a východního Polska.  

Rok 2021 byl již na cestování mnohem bohatší. Zahájil jsem jej na konci ledna cestou do Egypta na kterou jsem se vydal sám. Navštívil jsem Káhiru, Asuan, chrámy Abu Simbel, Luxor a Hurgadu.  S babičkou jsme o prázdninách navštívili tureckou Capadocii a celé východní Turecko. V listopadu jsme konecne zavítali do střední Ameriky , konkrétně do Mexika. Pro naši první návštěvu jsme s Ivou zvolili poloostrov Yucatán a stát Chiapas .

V roce 2022 jsme pokračovali hned v únoru v průzkumu Mexika, tentokrat jeho střední části. Koncem června jsme navštívili s babičkou podruhé Irán a Turecko. Zavítali jsme do  oblastí, které jsme při první cestě nestihli. To znamená severní část Íránu a západní Turecko. Velikonoce jsme strávili v maďarských lázních a navštívili město Šopron a okolí.

V  roce 2023 jsme hned koncem ledna podnikli s Ivou cestu na jih Afriky a to jmenovitě do Jihoafrické republiky a E-Swatini, Velikonoce jsme strávili opět v Maďarsku v lázních. Koncem června mě čekala cesta s babičkou do Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Závěr  roku jsme strávili v listopadu týden na Azorských ostrovech, konkrétně na ostrově  SAN Miguel. 

Letošní rok jsem zahájil velmi netradičně. Koncem ledna jsem se sám vydal letecky do Porta a zde mi čekala desetidenní pouť dlouhá 260 kilometrů do Santiaga de Compostela. Při zpáteční cestě jsem zavítal při meziprřistání v Madridu do krásného španělského města Segovia. Další naše cesty už byly tradičnějšího rázu. V červnu rodinný výlet za Zdendou do Švýcarska, v červenci další cesta do stánů, tentokrát na trase Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgystán. Poslední cestou byla opět Jižní Afrika v říjnu, kde jsme byli rovněž v Botswaně, Zambii, Zimbabwe a poslední den v JAR.

 V dalších letech bychom určitě chtěli  navštívit třeba Brazílii, Japonsko a Indii. Poté třeba do  Nepálu, Guatemaly , Jižní Korei či Peru. No plánů by bylo hodně, jen by to chtělo více času a peněz. 

 Všechny naše fotografie  z cest jsou umístěny na adrese :

http://bohemak.rajce.idnes.cz/

Naše navštívené země :

my.flightmemory.com/Pidlo